Top 8 rozdílů mezi americkými a evropskými preppery

Vše v tomto článku jsou pouze mé osobní názory a pocity. Čtenář proto nemusí z mými radikálními názory souhlasit, ale může je klidně vyjádřit v diskusi. Rád se podívám na toto téma i z jiného úhlu pohledu.
 


1. Historie

Nechci zde rozvíjet nějakou širokou diskusi kdy a kde vznikl prepping, jen se budu věnovat prepping z doby nedávné, který se rapidně rozšířil s rozvojem jaderných zbraní v dobách studené války zejména v USA. Ta doba přinesla budování protiatomových krytů nejen preverejnosť v rámci civilní obrany na obou stranách fronty studené války, ale v USA si lidé co vlastnily rodinné domy a neměly hluboko do kapsy ve velkém budovaly i vlastní kryty. K tomu přibyly i zásoby potravin, léků, zbraní, munice atd. Soustavně se ovlivňovaly osvětou na povědomí lidí být připraven na to nejhorší.

Navíc USA a ne jen USA pravidelně postihovaly přírodně katastrofy jako sezóna tornád, hurikánů, požárů, záplav, sněhových kalamit spojených s náhlým výpadkem zásobování potravin v obchodnich sítích, elektřiny, dopravy a paliva. Jen malá část lidí, ti zodpovědnější, si uvědomovala jak je celý systém zásobování snadno zranitelný a jak velké riziko je spojeno s takovými výpadky a proto se začaly předzásobit na takové situace. Objevily se první kamenné obchody věnující se této problematice. Vznikaly nové časopisy, kluby, organizace a komunity. K nim se přidali survivalisti, kteří si otevřeli různé kurzy, ale i střelecké kluby a vzniklo tak nové obchodní odvětví s malou, ale rychle se rozrůstající členskou základnou. Vzniklo i několik dobrovolných ozbrojených skupin, které samozřejmou začaly být trnem v oku federálním orgánům.

Ze začátku se veřejnost dívala na prepper velmi negativně. Veřejnost byla totiž pod soustavným cíleným tlakem mainstreamová média, kde byly prepper účelově označováni jako podivíni, nebo blázni, šílenci, paranoidní, antisociálního nebo dokonce i jako rasisté či protivládní živly. Výsledkem neúnavného tlaku médií došlo k tomu, že prepper, aby se vyhnuli zesměšňování a nějaké veřejné hanbě přešly do jakési anonymity až ilegality, který vlastně trvá až do dnes, ale už úplně z jiného důvodu.

V 90 tých letech minulého století dochází v USA k mnohým pouličním nepokojům vyvolanými rasovými incidenty, které vyústily do nekontrolovaných rabovačiek. Rabovačky skončí, během nichž zbytečně zahyne mnoho nevinných lidí a veřejnost si s odstupem času začne pomalu uvědomovat podstatu a užitečnost prepperstva.

S novým tisíciletím začnou už i média postupně měnit dosud zažitý pohled na prepper. Vznikají nové televizní reportáže, seriály a reality show, které napomáhají rozvoji prepperstva. S rozvojem internetu a sociálních sítí rozmach postupoval nejen v USA, ale iv Evropě a jiných zemích světa.

Události kolem hurikánu Katrina, který způsobil obrovské záplavy v New Orleans v roce 2005 pouze potvrdily a jasně ukázali to, na co upozorňovali prepper už dávno před tím. Zjednodušeně řečeno pokud dojde k SHTF tak se prepper musí spolehnout pouze na sebe a postarat se o sebe sám, vláda mu nepomůže. Katrina jejich teorii plně potvrdila. Vinou souhry několika nešťastných faktorů došlo k opožděné, pomalé a nedostatečné reakci a pomoci ze strany vlády postiženým obyvatelům. I přes okamžitému uvolnění velkých federálních finančních prostředků na pomoc postiženému obyvatelstvu jsme mohli vidět, že pomoc buď někde vůbec nedošla, nebo přišla pozdě. Mnozí se mohli přesvědčit na vlastní oči, jaká byla realita a jak selhaly státní orgány na všech stupňpoch řízení.

Další posun v chápání veřejnosti o čem je vlastně prepping nastal po události jakou je celosvětová epidemie Covid-19. Lockdown v mnoha zemích světa lidem pomohl naplno pochopit význam a důležitost prepping.

Předvolební období v USA 2020 vyhrocené téměř 6 měsíčními násilnými protesty Antifa a BLM přineslo v USA na otázku co se stane po volbách i jednoznačnou odpověď. Prudký nárůst nákupu střelných zbraní, růst cen munice a dokonce její nedostatek byl jednoznačně znakem toho, že Američané už nenechají všechno na poslední chvíli a umí se zásobit v dostatečném předstihu.

Světové, ale i lokální události vždy potvrdily a potvrzují správnost a nutnost existence prepping. Široká veřejnost začíná na základě těchto událostí měnit své postoje a náhledy k němu.

Globální i místní události vždy potvrdily a potvrzují správnost a nezbytnost existence preppingu. Široká veřejnost začíná na základě těchto událostí měnit své postoje a názory.

Situace v Evropě byla trochu jiná. I když se válka ve Spojených státech za posledních 200 let vyhýbala, v Evropě převládá válka. Neříkám, že USA neovlivnila žádná světová válka. Během první a druhé světové války podpořilo několik evropských států, ale také USA, rozvoj tzv. „Victory Gardens“ jako vlastenecké role. V roce 1944 bylo 20 mil. takové zahrady, které vyprodukovaly 8 mil. tun čerstvého ovoce a zeleniny, což v té době představovalo 40% americké produkce této komodity.

Každá generace války, která prošla válečnými hrozbami, se z toho poučila a jednou z nich byla dodávka jídla. Dodnes většině evropských rodin nechybí malá spíž na jídlo.

40 let komunistické vlády ve východní Evropě zanechalo v lidech pozoruhodný fenomén. Skutečnost, že se generace během života musely potýkat s nedostatkem zboží nebo s omezeným sortimentem, se lidé naučili improvizovat a nechtěně se z nich stali, například velmi zruční kutil. Železná opona také nepomohla rozvoji cestování, jak ho známe dnes. A tak východní Evropané jezdili na dovolenou, ať už v létě nebo v zimě, do horských chat. Což je ideální pro americké preppery, vydělejte místo.

2. Venkov versus město

Druhým důležitým faktorem, který bych chtěl zmínit v souvislosti s rozdíly mezi USA a Evropou, je rozdělení populace a hustota obyvatelstva na obou kontinentech.

Populace v Evropě 747 mil. Obyvatel hustota 118 / km2 188 / čtvereční míli

Populace USA 331 mil. Obyvatel hustota 36 / km2 93 / čtvereční míli


V USA žije na venkově pouze 19% populace (asi 60 mil). Venkovské oblasti v USA pokrývají 97% celkové plochy USA. Hustota obyvatelstva na americkém venkově tedy prudce klesá.

V Evropě je v tomto ohledu úplně jiná situace. Evropa je třetím nejlidnatějším kontinentem. Na venkově žije mnohem větší část populace v Evropě než v USA.

Statistiky EU z roku 2018 ukazují, že 39% evropské populace žije ve velkých městech, 32% žije na předměstí, sídlištích a v malých městech a 29% žije ve venkovských oblastech.

Převážně venkovské oblasti tvoří 44% Evropy, kde žije přibližně 29% populace.

V některých východoevropských zemích žije dokonce více než 50% populace ve venkovských oblastech.

To neznamená, že každý, kdo dnes žije na venkově, je také potravinově a energeticky soběstačný. Ne, bohužel na venkově žije stále více lidí, kteří se množí a rostou čím dál méně, nebo dokonce vůbec nic. Ale tito lidé mají podle mého názoru stále větší šanci na přežití než lidé ve městech. Tito lidé dnes nemusí žít tak, jak žili jejich předkové, ale stále mají své znalosti, dovednosti a podmínky, prostě je z různých důvodů nevyužívají.

Stále existující a plně funkční a soběstačné rodiny a komunity mormonů a amišů lze dnes bez problémů najít i v USA. Plně soběstačný v jídle. Každý dům měl vlastní studnu s pitnou vodou. Drůbež a dobytek, ovocný sad, zeleninová zahrada, pole.

Rodiny na venkově v Evropě žily stejným způsobem života i po druhé světové válce. S příchodem elektrifikace a zplyňování se život ve vesnici stal pohodlnějším. Samozřejmě se zvýšila kvalita života a také produktivita práce. Např. V září 1960 se Československo stalo teprve pátou zemí na světě, která byla plně elektrifikována. Celá Evropa je dnes již plně elektrifikována.

Proč zmiňuji tento faktor městský versus venkovský?

V době SHTF doporučují američtí prepperi opouštět města, aby se rozptýlili na venkově, nebo lovit zvěř v horách, což není špatný nápad, ale tento postup se v Evropě jeví jako velmi obtížně proveditelný.

Evropa má vyšší hustotu obyvatelstva než Amerika. V Evropě je procento neobydlených oblastí mnohem nižší než v USA a navíc v Evropě je populace téměř rovnoměrně rozložena ve všech oblastech kromě vyšších částí Alp, Pyrenejí, Apenin, Skandinávských hor a Karpaty. Ano, evropská města se mohou vylidnit, pokud se něco stane, protože mnoho lidí žijících ve městech má svůj původ někde na venkově nebo má víkendové chaty, ale lze předpokládat, že ta část, která nebude mít kam jít, bude nakonec zabarikádována města.

3. Americký kult zbraně.

Podle americké ústavy a druhého dodatku má každý občan Američana právo vlastnit zbraň. Některé státy však mají přísná omezení. Evropa je na tom až na několik výjimek mnohem horší. Z pohledu preppera jsou nejlepší v Evropě skandinávské země, Švýcarsko, Německo a bývalé socialistické země, pravděpodobně pouze Česká republika a Srbsko. V některých státech není povoleno nosit ani nože nebo obranné pepřové spreje. Neříkám, že v Evropě není možné legálně získat střelnou zbraň, ale díky různým legislativním omezením je tento nákup velmi obtížný, komplikovaný nebo dokonce odrazující. Nezanedbatelné jsou také různé poplatky. Ve srovnání s možnostmi v USA je tedy Evropa na tom mnohem horší.

Podle The Guardian je v Německu registrováno více než 5,4 milionu střelných zbraní a jsou v soukromých rukou. Z hlediska počtu obyvatel je legálně více zbraní než v Mexiku, Rusku nebo Jižní Africe.

Ve Švýcarsku žije 8,5 milionu lidí, kteří podle odhadů vlastní 2,3 milionu zbraní. Toto číslo je pravděpodobně mnohem vyšší, protože se počítá pouze se zbraněmi zakoupenými a registrovanými po roce 2008, kdy Švýcarsko vstoupilo do schengenského prostoru.

Útočná puška SIG 550 nebo 751 a pistole Glock 21. Jedná se o zbraně, kterými jsou ve Švýcarsku vybaveni všichni muži ve věku od 19 let.

Po dosažení věku 19 let získá každý dospělý muž od státu zmíněné zbraně a tisíc nábojů. Kompletní vybavení. Od uniforem, bot, stanů, lopat až po kola. Tuto základní výzbroj a výbavu má doma každý voják, který absolvuje základní výcvik po dobu 18–21 týdnů (v závislosti na konkrétní zbrani). Více než jeden milion tři sta tisíc vojáků je schopných zmobilizovat Švýcary v plné bojové pohotovosti do 12 hodin! Služba je pro nepotrestané muže povinná. Je otevřený a dobrovolný pro ženy.

Švýcarsko je také známé tím, že je plné protijaderných bunkrů, jako je ementál. Kapacita přístřešků je dostatečná pro celou populaci. Nejzajímavější je stavba přístřešků, kterou vyžaduje zákon i pro každého soukromého stavitele.

V České republice je přibližně 300 000 držitelů střelných zbraní, kteří vlastní více než 819 000 střelných zbraní.

Na Slovensku má téměř 150 000 lidí zbrojní průkaz (což jsou pouze necelá 3% populace), ale méně než 90 000 lidí má oprávnění nosit střelnou zbraň.
 


4. Improvizace

Výše uvedené vedlo evropské preppery k tomu, aby se přizpůsobily faktům a odstranily nevýhody, které mají pro americké preppers. Výsledkem jejich adaptace je improvizace. Přípravci z EU jsou proto nuceni improvizovat při používání obranného vybavení a věnovat větší pozornost jejich výrobě, sebevzdělávání a sebeobraně. Trend sebevzdělávání je v EU výrazně výraznější než v USA.

I když musím zmínit skutečnost, že skautské hnutí a dřevařství se na obou kontinentech dobře rozšířilo. V zemích východního bloku byli mladí lidé vychováváni také v mládežnických obranných organizacích, jako je Zväzarm v Československu nebo Dosaaf v SSSR. Generace zde našly základní znalosti téměř celoživotních koníčků, jako je střelba, kynologie, potápění, parašutismus, letectví, rádiová komunikace, běh v orientačním běhu a další.

Pozitivní byla také skutečnost, že v některých postkomunistických zemích si mladí lidé udržovali dobrou fyzickou zdatnost masovými cvičeními na spartakiádách. Obézních dětí a mladých lidí nebylo zdaleka tolik, kolik je dnes.

Zákaz vlastnictví zbraní mezi obyvatelstvem vedl v 70. letech k založení společnosti Airsoft v Japonsku. Odtamtud se v 80. letech rozšířila přes Spojené království do Evropy a USA. Za posledních 5 let je největší obchodní obrat zaznamenaný v USA 38%, následovaný Evropou - Velkou Británií, Německem, Francií, Itálií a poté zeměmi Asie a Středního východu.

http://www.airsoft-guns-gas-electric-spring.com/countries-airsoft-are-played-in-legal-and-illegal.html


Kromě airsoftových klubů jsou založeny různé partyzánské / miliční skupiny podobně jako v USA, pouze s tím rozdílem, že v Evropě jsou skupiny založeny převážně mladými lidmi, kteří nikdy nebyli na vojenské nebo válečné akci (jejich zbraně jsou většinou typu airsoft) a v USA jsou to většinou obézní otcové nebo starší váleční veteráni (pouze se skutečnými zbraněmi).

Rozšíření těchto aktivit napomáhá rozmachu střeleckých klubů a jejich členské základny. Aktivní airsoftoví hráči si pravidelným tréninkem rozvíjejí dobré střelecké návyky, posilují bezpečnost střelby a pomáhají jim vytvářet paměť tlamy, nemluvě o tom, že se člověk naučí alespoň základy bojové taktiky malých jednotek, obrany, maskování, sledování atd.

5. Křečkování, hromadění.

Osobně si myslím, že je to nejvýraznější rys amerického prepperu. Typickým americkým preperem je pro mě někdo, kdo nakupuje zásoby potravin, toaletního papíru, některých zbraní (pokud možno od každého kalibru) a krabic s municí. Hodí to někam do sklepa nebo garáže a už se o to nestará. To je vše. O skutečném sebevzdělávání a praxi technik přežití v reálných situacích není ani slovo.

Všimněte si populárních bloggerů na Youtube, kteří provádějí „nezávislé“ recenze různých produktů, gadgetů, nástrojů a vybavení. Chválí je do nebe (musí, protože je dostanou od výrobce zdarma, někteří to ani neskrývají). Musíte to mít! To je úžasné! To vám zachrání život! I když ve většině případů je jasné, že tyto inzerované produkty nebyly nikdy použity v reálném životě. Často se stává, že ve svých videích jsou výrobky zjevně zcela nové, nikdy nepoužívané, bez známek použití nebo opotřebení. I když ke kontrole použili zcela nový produkt, na první pohled je často jasné, že někdy ani nevědí, jak jej správně držet v ruce, otevřít nebo zavřít, odemknout nebo zamknout, zajistit, rozebrat sklopte jej zpět atd.

Příprava v Americe je dnes velmi komerční záležitost. Klientela roste a různé marketingové techniky se u této relativně nové komodity šíří nebývalým tempem. Je však třeba poznamenat, že ani Evropa v tomto vývoji nezaostává.
 


6. Jazyky a hranice.

USA jsou sjednocená země bez skutečných vnitřních hranic mezi jednotlivými státy a s jedním jazykem, což zaručuje hladký pohyb po celé zemi.

Evropa je nadnárodní společností s hranicemi mezi zeměmi. Ano, schengenská dohoda mezi členskými státy EU umožňuje občanům svobodně cestovat, ale nedávná událost s epidemií Covid-19 ukázala, jak se členské státy chovaly a uzavřely hranice do 24 hodin. Najednou žádná svoboda cestování. Z tohoto pohledu je plánování a provoz prepperů v USA mnohem jednodušší.
 


7. Uprchlíci

Evropa prošla mnoha válkami. Aby lidé přežili, museli ve spěchu opustit své domovy a majetek jen s tím základním, co museli vzít s sebou a uchýlit se do nejbližší bezpečné země. Tak tomu bylo v každé válce, která zasáhla Evropu.

V Americe se předpokládá, že prepper postaví skryté sídlo někde hluboko v horách nebo ve skrytých pouštních údolích, které bude on a jeho rodina bránit, pokud budou dobře vyzbrojeni, opevněni a zásobeni.

Poslední konflikt z války v bývalé Jugoslávii v letech 1991-95 potvrzuje, že žádný dobře vyzbrojený, zásobený a vycvičený sólový prepper nepřežije. Zpočátku ti, kteří měli šanci, utekli z válkou zničené země. Ti, kteří zůstali na venkově, pokud mohli, se přestěhovali k rodině na venkov. Ti, kteří neměli kam jít a zůstali ve městech, byli nejhorší. Skupiny lidí složené z velkých rodin, jednotná bloková ulice obyvatel, dobře organizovaná komunita měla největší šanci na přežití.

Ve venkovské Evropě existují silné rodinné vazby a dobrá sousedská pomoc. Malé vesnice mají největší šanci přežít různé scénáře STHF, pokud mají rozumného vůdce prepperů. Ale tady nemluvíme o klasickém válečném konfliktu, protože v takovém případě má každý minimální šanci na přežití.
 


8. Kulturní rozdíly

Na rozdíl od Evropanů mají Američané ve svou vládu mnohem menší důvěru. Myslí si, že vláda je proti nim, že se o ně vláda nestará, pokud se dostanou do problémů, že se vláda zajímá pouze o daně atd. Realita posledních let v Americe je bohužel v mnoha ohledech dokazuje.

Pak je tu strach. Slouží denně médiím, Hollywoodu, politikům, náboženským sektám atd. Strach je vynikající marketingový nástroj. Pokud k tomu přidáte silný individualistický přístup Američana k řešení životních situací a problémů, není se co divit, jak a proč si to američtí prepperové myslí.

Evropané naopak mají větší důvěru ve svou vládu a větší důvěru v to, že vláda pomůže svým občanům, pokud se stane něco špatného. V kritických situacích se komunita může spojit jako společná věc. Evropští preppers tedy nejdou do takových extrémů, jaké vidíme v těch amerických.
 

Myslíte si, že existuje více rozdílů? Možná ano, ale na mysl mi přišly jen tyto.


Euro Prepper